Jak postavit domácí udírnu? S našimi tipy to zvládnete i sami!

Grilování miluje snad každý, je to jednoduché a gril si koupíte prakticky kdekoliv. Pokud však chcete své „zahradní kulinářství“ posunout o level výš, dejte se do stavby vlastní cihlové či dřevěné udírny! Šikovný kutil to s dobrým návrhem udírny zvládne jistě sám, je však plno informací, které bychom měli před zahájením stavby znát. Pojďme se tedy společně podívat, jak postavit udírnu, co k tomu budeme potřebovat, a jaký je postup.

Obsah:

uzena_ryba

Stavba udírny na zahradě

Předtím, než začneme domácí udírnu stavět, si musíme zajistit vhodný materiál i nářadí. Výroba udírny není nic příliš náročného, ale je potřeba mít jisté znalosti, a hlavně být dostatečně zručný. V první řadě si ujasněte, kolik masa budete udit. Máte-li v plánu pravidelně udit velké množství klobás, masa či dokonce ryb, bude zahradní udírna vypadat jako „menší domeček“. V tomto případě je ideální, aby vnitřní strany byly z plechu, který bude zvenku obestavěný cihlami.

Jsou-li však vaše ambice v uzení o něco menší, vystačíte si se dřevem. Stavba dřevěné udírny je méně náročná na čas, materiál i zpracování. Samotnou udící komoru může tvořit jakási dřevěná „bedna“, do které zajistíte přístup shora. Toto je asi ta nejjednodušší varianta, která však příliš parády ani užitku neudělá. Mnohem častější je tedy dřevěná udírna se stříškou, dvířky i topeništěm mimo samotnou boudičku.

Výrobu udírny začneme sestavením dřevěné části, tedy jakéhosi menšího domečku. Kostru postavíme z dřevěných hranolů o vámi preferované délce. Mezi ty pak pomocí vrutů umístíme dřevěné palubky. Nejvhodnější je smrk, ale často se používá i dub či buk, který masu dodá specifické aroma. Jeho nevýhodou je však vyšší cena. Nesmíme zapomínat, že udírna bude celoročně vystavena všem neduhům počasí – proto palubky ještě před umístěním dobře impregnujeme proti vlhkosti, plísním i dřevokazným škůdcům, a poté je zvenčí můžeme ještě  nalakovat lakem který je vhodný na venkovní použití – nikdy nepoužíváme tyto přípravky na vnitřní stranu!

Stříška na boudičku může být sedlová (pokud si na ni troufáte) nebo jednoduše rovná. V tomto případě se však doporučuje alespoň menší spád. Do střechy poté umístíme komín. Ten však nemůžeme vytvořit z čehokoliv, protože kouř z udírny nesmí neustále odcházet ven. Použijeme tedy speciální komín se záklapkou. 

Topeniště k domácí udírně

udírna

Výroba dřevěné udírny se neobejde bez stavby ohniště. Topeniště k udírně může být vystavěno buďto pevně z cihel a zapuštěno přímo do terénu, což se hodí pro velké cihlové i dřevěné udírny, nebo si jej jednoduše zakoupíte v obchodě zvlášť. Druhá varianta je lepší pro menší udírny – topeniště se dá často zakoupit i s podstavcem, takže pokud máte tuto variantu v plánu, přizpůsobte velikost boudičky právě tomuto podstavci.

Set k zakoupení kromě podstavce obsahuje tedy také samotné topeniště, které je velice kompaktní, estetické a v zahradě nebude nijak překážet. Posledním kouskem je pak kouřovod složený z trubky a kolene. Tato hotová topeniště najdeme v různých velikostech a dodávají se v demontovaném stavu, takže si je můžeme zkompletovat až na místě společně s vaší udírnou.

Chcete-li se raději vrhnout do stavby zděného topeniště, musíte v první řadě myslet na to, že mezi ohništěm a udírnou musí být určitý spád. Ohniště tedy stavíme v terénu o něco níže, aby kouřovod lehce směřoval nahoru. K jeho stavbě budeme potřebovat cihly, beton, kameny, prostě cokoliv, v čem lze rozdělat pořádný oheň a bude to bezpečné. Ze zadní strany topeniště vyvedeme kouřovod spodní strany udírny. Trubka by měla být dlouhá alespoň 2 metry, nikdy ne méně, protože jiskry z ohniště by mohly způsobit požár udírny.

Nemáte-li k udírně zakoupený podstavec, můžete na druhém konci kouřovodu vystavit pro dřevěnou boudu betonové základy s cihlovým obložením, stejně jako jste to udělali u topeniště. Když beton vyschne a cihly jsou na místě, usadíme na tyto základy udírnu. 

Dvířka k udírně

Poslední částí stavby jsou dvířka do udírny. Ta mohou být buďto klasicky zepředu, což velice usnadní manipulaci s uzeným masem. U menších, a hlavně nižších udíren, je však možné klasická dvířka nahradit otevíracím „stropem“ udírny, na který jednoduše připevníme panty a manipulujeme skrz něj s potravinami k uzení. Jejich nevýhodou je však časté a zbytečné unikání kouře během uzení a riziko zranění horkým dýmem při otevírání.

Dvířka tedy musí být dostatečně těsná. Ta klasická s předním otevíráním jsou opatřena panty a kličkou pro otevírání. Mohou být buďto dřevěná jako zbytek boudičky, nebo lze použít i variantu z kovu. Některá dvířka bývají dokonce opatřena teploměry či bezpečnostními prvky.

Zahradní udírna s grilem

Pokud si chcete vytvořit jakousi „zahradní kuchyni“, pojďte se dozvědět i to, jak postavit udírnu s grilem. Tato stavba udírny svépomocí je už trošku náročnější, odměnou vám však bude všestranná a velmi hezká stavba, která se stane středobodem vaší zahrady.

Pro stavbu domácí udírny s grilem se již využívá spíše cihel, ze kterých se staví minimálně základ. Využíváme k tomu cihel šamotových a místo malty je spojujeme šamotovou směsí. V základu je potřeba vystavit opět topeniště pro udírnu, základ pro udírnu (pokud se jedná o dřevěnou – v případě zděné vyzdíme cihlami celou udírnu), a tentokrát nezapomeneme dat topeniště umístit také grilovací rošt nebo například rožeň. Jeden oheň tedy zahřívá udírnu i gril.

Další variantou je stavba udírny a krbu, do kterého lze vložit rošt a vytvořit z něj gril, ale také kulisu k příjemnému pozdně podzimnímu posezení. Venkovní krb je otevřený a velmi pěkný na pohled, má to však háček. Udírna musí mít buďto vlastní topeniště, přičemž krb s grilem bude postaven hned vedle něj, nebo musí být krb opatřen uzavíratelnými dvířky a kouřovodem vedoucím až do udírny, který nesmí být kratší než 1,5 metru a nesmíme zapomenout ani na správný spád. 

Nejčastější chyby při uzení masa

Uzene_klobasy

Špatné dřevo – aby bylo maso voňavé a opravdu dobře vyuzené, nestačí do ohniště naházet jakékoliv dřevěné zbytky ze zahrady. Využijte nejlépe dobře vysušené dřevo ovocných nebo listnatých stromů. Nejlepší dřevo pro uzení je bukové. V každém případě se snažte odstranit kůru.

Nakládání masa – stěžejní je samozřejmě správné ochucení a naložení masa. Pokud ještě nemáte v oku přesný poměr soli a vody, raději nakoukněte do nějaké ověřené kuchařky nebo se poptejte známých, kteří již mají s uzením bohaté zkušenosti. Po vyuzení totiž s přesoleným či nedosoleným masem nic nezmůžete. Lák na maso se vždy připravuje z převařené vody, naložené maso se ukládá do perfektně čistých nádob a okolní teplota by neměla přesahovat 10 °C.

Špatná teplota v udírně – tento problém se objevuje zejména při uzení v mrazivém počasí. V tomto případě ohniště dostatečně předem roztopte a oheň neustále udržujte. Teprve až do správně vyhřáté udírny umístěte maso. Dobré je udírnu opatřit také teploměrem.

Příliš krátká či dlouhá doba uzení – lidé také občas neví, jak dlouho maso udit. Když už tedy máme správnou teplotu a udíme horkým dýmem, optimální doba je 10-12 hodin. Samozřejmě finální čas závisí na druhu i velikosti masa, nicméně pokud tuto dobu výrazně překročíme, bude maso suché, a pokud ji naopak nedodržíme a budeme udit kratší čas, bude uvnitř ještě syrové.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení