Škůdci dřeva

Škůdci dřeva jsou (i v době zasažené epidemií Koronaviru) poměrně aktuální a vyhledávané téma. Nejedná se pouze o zástupce z řad dřevokazného hmyzu, jako jsou Tesaříci, Červotoči, Dřevokazi nebo obávaní Kůrovci, ale i o dřevokazné houby a v neposlední řadě plísně.

Všechny tyto tři skupiny spolu úzce kooperují a často, vyskytne-li se ve dřevě například hmyz, je více než pravděpodobné, že bude doprovázen plísní. Plíseň slouží k narušení povrchu a tvorbě trhlin, kudy se brouci do stromů, stavby nebo zjednodušeně dřeva dostávají.

Plíseň na neopracovaném dřevě

Obr. č. 1: Vlhký kmen stromu po napadení plísní – je patrné bíle zabarvení. Bez včasné impregnace hrozí napadení dřevokaznými houbami a hmyzem.

Z počátku se jedná o malé, nenápadné útvary na povrchu, později, mají-li příznivé podmínky se rozšiřují do kolonií, kdy se stávají velice odolné. Jen pro představu, například plíseň hlavičková je schopná přežít teplotní rozmezí 170 °C, od – 80 °C do + 90°C. Je tedy více než jasné, že se jí nepovede zcela zničit běžným větráním, popřípadě seškrábáním.

Plíseň na dřevě

Obr. č. 2: Dřevěná střecha po napadení dřevokaznou plísní. Zde se jedná o neodvětrávané, vlhké a teplotně nestabilní prostředí.

Nejčastějším příkladem počínající plísně jsou kulaté, bílé, nazelenalé útvary s černými tečkami nebo hlavičkami. Záleží, kdy a kde se vyskytnou. Obecně platí, že čím dříve se jejich odstranění a likvidace začne řešit, tím větší je pravděpodobnost, že se narušená struktura dřeva podaří díky impregnaci zachránit.

Impregnací dřeva proti škůdcům se rozumí převážně ochrana dřeva, jako jsou nátěry, které jsou v dnešní době schopny zlikvidovat plísně i hloubkově (provádí se impregnační základ a lazura). Různé povrchy vyžadují různé typy ošetření (v závislosti na interiéru a exteriéru). Hlavním cílem impregnace je zahubení drobných mikroorganismů, a tím i zamezení jejich šíření. Po úspěšné aplikaci je možno provést krycí nátěr, který esteticky odpovídá požadavkům a navíc, slouží jako spolehlivá ochrana před dalším napadením.

Larvy dřevokazného hmyzu 2

Obr. č. 3: Larva Tesaříka krovového. Druhový název “krovový“ pramení z častého výskytu v podkroví domů. Tento druh dává přednost měkkému, za to ale suchému dřevu.

Vždy je samozřejmě lepší, aby vůbec k rozšíření plísní ani jiných dřevokazných škůdců nedošlo. Každý dřevokaz ale potřebuje, stejně jako člověk, popřípadě jiný zástupce rostlinné a živočišné říše, k životu potravu. Krom ní i vhodné životní podmínky, podnebí, vlhkost aj. Plísním se začíná dařit při vlhkosti od 10 % a teplotě nad 10 °C. Čím je vlhkost vyšší, tím větší je riziko napadení. Uvádí se, že při vlhkosti nad 25 % dochází k rychlé kolonializaci a napadení povrchu. Když se k tomuto číslu přidá i neodvětrávané prostředí, styk se zemí a teplotní výkyvy, problém je na světě.

Je důležité také podotknout, že plísně a dřevokazné houby i hmyz jsou škůdci jen z pohledu lidské populace. V opačném případě tvoří nedílnou součást přírodních biotopů a podílejí se na rozkladů odumřelých částí rostlin a zvířat.

Problematika škůdců se netýká jen plísní, ale samozřejmě i hmyzu, který se liší dle skupin na ten, který napadá živé dřevo (zde je to Tesařík, Kůrovec, Lýkožrout) a ten, který napadá to zpracované. Největší škody ovšem způsobují jejich larvy, které se prokousávají dřevem i několik let.

Dospělí jedinci kladou vajíčka na kůru nebo neodkorněné dřevo, jiní do dřeva odkorněného. Proti působení samotných larev existuje značné množství různých chemických látek (postřiků na škůdce), převážně se jedná o insekticidy, které působí buď hormonálně nebo kontaktně. Cíl mají společný, uchránit dřevo před dřevokaznými škůdci, ušetřit majiteli výdaje za výměnu poškozených pasáží a minimalizovat riziko dalších dopadů spojených s invazí dřevokazného hmyzu, hub nebo plísní. Tito škůdci, lidově brouci, ovšem nenapadají jen dřevo mechanicky zpracované. Nepohrdnou ani jabloní, borovicí či jinými jehličnatými stromy.

škůdci - tesařík, červotoč

Obr. č. 4: Dřevěná plocha po napadení tesaříkem a červotočem. Patrné jsou nápadné důlky, ve kterých jsou nakladeny larvy a slouží taktéž jako chodbičky pro další šíření hmyzu.

Dřevo samozřejmě napadají i houby, které své stopy zanechávají nápadným zbarvením povrchu. Objevují se tam, kde došlo k poškození dřeva, popřípadě dřevěného povrchu. Z počátku vnikají do buněčných struktur jen ve formě teček nebo dvojteček, později kazí vizuální vzhled a prorůstají hlouběji. Jejich existenci nejvíce svědčí dřevo mokré, vlhké, čerstvě pokácené nebo to, které čelí výkyvům teplot.

Tolik ke škůdcům, kteří jsou často lidskému oku neviditelní. K dalším, méně invazivním, ale spadají i včely, vosy, sršni, nebo také pilátka, která se živí pupeny stromů. Je tedy nutné provést postřik ještě před tím, než se na stromech objeví květy. Jedná se o poměrně nový, invazivní druh hmyzu. Nejznámější a v Česku nejobávanější je Pilátka Švestková.

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení